Skotsko 2024 - DEN 6: Královské sbohem (Royal Lochnagar)

Royal Lochnagar

Poslední den jsme museli komplet všechno zabalit do kufrů tak, abychom splnili váhové limity a nic se nerozbilo. Úkol, který už za ta léta celkem zvládáme. A musím říct, že jsme vždy všechno dovezli v kuse.

Royal Lochnagar

Po snídani v Braemaru jsme přejeli do palírny Royal Lochnagar, poslední palírny našeho výjezdu, kde jsme měli na programu Warehouse tasting, bez tour. Těšil jsem se na nějaký pěkný tradiční dunnage warehouse a tasting ze sudů. Bohužel, místo toho jsme zasedli za stůl do pohodlných křesel. Na stole už byly 4 karafy s whisky ze sudů. A tak nezbývalo, než se pochlapit a hezky to projet. Poslední den, poslední palírna, tak s chutí do toho.

Line up byl následující: Royal Lochnagar 23y, second fill sherry, 56 %. Druhou whisky byla Cragganmore 23y, first fill bourbon, 55 %. Jako třetí nás potěšila Cardhu 21y z first fill sherry buttu v síle 49 %, a nakonec jsme se trochu podivili nad 21letým Lagavulinem v síle 56 % z bourbonu. A tady se opět dostávám k tomu, o čem už jsem v minulosti několikrát psal. Jedu do palírny Royal Lochnagar, tak chci pít Royal Lochnagar. Proč sakra tady mám pít Lagavulin. Chápu, že jsou to všechno whisky z Diagea, ale mě to nezajímá. Hned se mi vybavila palírna Blair Athol, kde nám nalili na závěr Caol Ilu. Můj bože, proč? Prostě mně se tohle nelíbí. 

Jinak samozřejmě nemám absolutně nic proti Lagavulinu, zbožňuju Lagáč, ale na šestidenní nekouřové vlně Speyside/Highlands byl nakonec pomalu na obtíž. Jasně, vypil jsem ho, ale vůbec jsem na něj neměl v tu chvíli náladu a celkově tak Warehouse tasting v palírně Royal Lochnagar doporučit nemůžu. Královské to prostě nebylo. A nepomohl ani závěrečný bonus dram v podobě Royal Lochnagar 2011 Hand Filled Distillery Exclusive 11y ze sherry seasoned buttu. Ale aspoň to byla místní whisky! A nejlepší z flightu? Cardhu, bez debat.

Tím naše putování po Skotsku pomalu skončilo. Čekala nás už pouze cesta na letiště a oběd cestou. Bohužel nezbyl čas zajet se ještě podívat do nové palírny Burn O Bennie, kde si Pavel koupil sud a na základě toho jsme měli možnost zkusit jejich kouřový new make z ječmene odrůdy Golden Promise. Tak třeba příště…

Závěrem, aneb co bych vypíchl

Tak, a to byl náš výjezd. Kdo přečetl celý report, zaslouží za odměnu nějaký pořádný dram. Já hodnotím letošní Skotsko opět velmi pozitivně. Jet do palíren je nádhera a zážitky z tours jsou něco, co sebelepší láhev doma na gauči nenahradí. 

Co si budu nejvíce pamatovat? Samozřejmě neuvěřitelný den zahrnující snídani s Alanem a následné Balvenie dobrodružství s Davidem Stewartem a spol. Mám z toho upřímnou radost, ty zážitky už nám nikdo nevezme. Krásná je ale každá tour a dát si sklenku whisky přímo v palírně je za mě TOP. Takže kdo stále váhá, už nad tím nepřemýšlejte a jeďte. Našetřete, naplánujte (můžete využít mých tipů na plánování cesty do Skotska a na Islay), vemte pár kamarádů a jeďte. Bude to stát za to.

Já ještě jednou na závěr moc děkuji Alkohol.cz a Brown Forman za podporu výjezdu! A kam příště? Nooo, kdo ví, třeba to bude opět Islay.