Skotsko 2023 - DEN 1: Začneme zlehka
Červen 30, 2023
Po loňském naprosto nezapomenutelném výjezdu na Islay jsme letos navštívili pevninské Skotsko. Program byl opět nadupaný a dovolím si hned v úvodu malinký spoiler – dámy a pánové, na tenhle týden nikdy v životě nezapomenu! Aneb chce se mi říct: „kam se hrabou zážitky z Islay!?“.
Výjezd jsem poměrně s předstihem naplánoval, veškeré prohlídky i setkání byly dané, ale pravdou je, že očekávání byla všelijaká. A panovala i určitá nervozita – přece jen, potkat se se Stephanie Macleod, Billy Walkerem a poobědvat s Davidem Stewartem, páni!!! My? Obyčejní no name kluci z Česka? Já, Pavel a Petr?
Ta naše whisky hra
Pokud se divíte, jak jsme vůbec dokázali naplánovat setkání s takovými velikány světa whisky, odpověď je jednoduchá – The Whisky Game. Jen ve zkratce, ve hře máme celkem 12 charakterů, legend whisky světa, a všichni do jednoho nám dali souhlas je ve hře mít. Když se nám pak před Vánoci povedlo na hru vybrat v crowdfundingu a hra šla do výroby, bylo jasné, že letos do Skotska bereme hry. Nikdo po nás nepožadoval žádný honorář, nikdo za to nic nechtěl, tak skromní, pokorní a přátelští tito lidé jsou. To nejmenší, co jsme pro ně mohli udělat, je věnovat jim jednu hru. Oslovili jsme je proto s tím, že plánujeme výlet do Skotska a rádi bychom jim osobně poděkovali a předali jim jejich hru, v dřevěné krabici s vlastním jménem. A tak to všechno začalo… Ke konkrétním jménům se dostanu ve vyprávění.
JOHNNIE WALKER Edinburgh Princes Street Experience
Po přistání v Edinburghu v pozdních odpoledních hodinách jsme půjčili auto a vydali se do města. Cílem byl především whisky vault a Scotch Malt Whisky Society, nicméně vzhledem k nedávnému otevření zbrusu nového návštěvnického centra Johnnieho Walkera na Princess street bylo nevyhnutelné se alespoň podívat. Prohlídky i shop už byly zavřené, ale měli jsme alespoň možnost dát si drink ve střešním baru, který se jmenuje 1820 bar. A bar je to opravdu krásný, no nejhezčí je venkovní část s krásným výhledem na Edinburgh Castle. Výběr whisky rozhodně není špatný a bar má v nabídce také skvělé drinky. Ty mě moc neberou, a tak jsem skotskou tour oficiálně zahájil dramem Clynelish Distillers Edition 2020.
Celá „Johnnieho atrakce“ na Princess street je zaměřená na širokou veřejnost, a tak mohou být někteří zapálení whisky nadšenci a zastánci tradičnějšího vzezření třeba i zklamáni. Bar je moderní, na stolech najdete převážně drinky a vzduchem se nese taková svěží barová atmosféra. Bylo tam příjemně, užívat si výhled na město při západu slunce s whisky v ruce bylo boží, nicméně já se už těšil na nějakou pagodu a dunage… Vše je pochopitelné, vždyť zhruba polovina návštěvníků standardně whisky nepije a tak jsou ty „geeky“ věci logicky upozaděné. Berte můj názor ale s rezervou, jak zmiňuji, bohužel jsme z celého obřího Walker kolotoče stihli jen jednu jízdu ve střešním baru.
Scotch Malt Whisky Society
Protože ve Scotch Malt Whisky Society na Queen street zavírají už v deset hodin, urychleně jsme se přesunuli, abychom stihli nasát zdejší atmosféru a potěšit své pohárky nějakou medicínkou z baru. Pokud se nepletu, je konkrétně tato pobočka otevřena i pro širokou veřejnost, tedy může sem zajít kdokoliv i bez členství. Pouze však do spodního patra, kde se nachází bar (co víc ale potřebujete, ne?). Nečlenové mají o 10% horší ceny. Členové klubu pak mohou i do prvního patra, kde se nachází další bar s neskutečnou nabídkou. Naštěstí Pavel členství má, a tak jsme se usadili v pohodlných gaučích v patře pod nádhernými lustry a objednali si pivo, abychom úplně nevyschli, než si vybereme whisky.
Na stole bylo k dispozici řekl bych velmi zkrácené menu, ale vybírat si z kompletní nabídky, to bychom tam asi strávili týden. Takže jsme se ani nedoptávali na další whisky a vybrali si dram podle nálady, podle regionu, zrání atd. Jak je u tohoto klubu zvykem, palírnu si dohledáte pouze pomocí kódu na láhvi. Nic složitého, ale sám jsem se tím nenechal ovlivnit a vybral si whisky pouze podle dostupných informací. Zaujala mě desetiletá whisky ze Speyside v síle 58,8% stařená ve 1st fill sudech po Cabernetu nazvaná „A circus of Oddities“. Překvapila mě příjemně a samozřejmě jsem si později našel, o kterou palírnu šlo – byla to Glen Spey.
Bylo už pozdě, a tak nás místní obsluha pobídla k poslední objednávce. Volba padla na „Jambon Jam“, která mi sedla více. 12letá sladová ve 1st fill PXu byla líbivá, příjemně sladká, ale ne nijak moc. Šlo o Glenlossie, což je mimochodem palírna, ze které jsem snad nikdy předtím nic nepil (nebo si to alespoň nepamatuji). Trochu zvláštní bylo, že před poslední objednávkou nás pán jako kdyby odrazoval od dalšího panáka. No pokud bychom tam seděli od odpoledne a měli v sobě 10 vzorků a 5 piv, tak bych to třeba i pochopil, ale my jsme tam byli sotva hodinku a přímo tam měli 2 panáky a pivo, takže jsem se trochu divil, když říkal něco ve smyslu „pánové mám možnost posledních objednávek, ale vidím, že máte ještě půl piva a stávající panáky někteří nemáte dopité, tak je to asi ok a úplně nedoporučuji si ještě dávat něco dalšího…“.
Opravdu to bylo zvláštní, ale nenechal jsem se odradit a samozřejmě jsem si ještě poslední dram objednal. „Hmmm, ten bere to zodpovědné pití nějak vážně“, pomyslel jsem si. No co už, dopili jsme, nechali si udělat společnou fotku a po cestě na ubytování si ještě dali pivo v Brewdog baru, kde jsme byli po příjezdu do města na večeři. Mimochodem pěkný podnik – velký výběr piv a dobré jídlo!
Sláinte!
